VITČICE A OKOLÍ
I když to není až tak potřeba, asi by se slušelo trošku tuhle vesnici představit v oficiální rovině. Nutnost tedy velí začít zcela strohou řečí čísel a faktů. Vesnice svou polohou náleží do Olomouckého kraje, přesněji do prostějovského okresu. Už tenhle fakt dává tušit, že leží v úrodném kraji zvaném Haná, ovšem již nedaleko za humny se pomalu začíná zvedat kopcovitá oblast Chřibů. Mírně zvlněná krajina je patrná při pohledu do všech světových stran. Samotná vesnice leží v nadmořské výšce okolo 240 metrů a rozkládá se na ploše bezmála 500 hektarů. Počet obyvatel se samozřejmě každoročně mění, nicméně obvykle se pohybuje mezi 160 a 170 obyvateli. Zajímavější možná bude údaj o počtu domů, který je roven číslu 82, ovšem i toto číslo se může tu a tam měnit. Vesnice je z dopravního hlediska obsluhována pravidelnou autobusovou linkou, nejbližší vlaková stanice se nachází v šest kilometrů vzdálených Němčicích nad Hanou, rychlíková zastávka je potom v Kojetíně. Tolik trochu prostý, i když pro získání jisté představy nutný popis.
Vesnice navenek působí jako běžná moravská vesnice. Okolo hlavní silnice jsou rozeseta jednotlivá těsně sousedící stavení, kde se hlavní pozemky v podobě políček a zahrad nacházejí z převážně většiny za samotnými budovami. Přestože se dá projít za několik málo minut, nechybí jí nic, co taková běžná vesnice má. Na návsi se nachází kaplička se zvonicí. Lze tu nalézt požární nádrž, kde jsme jako mladí trávili v horkých letních dnech mnoho času. Velký díl stráveného času připadl i fotbalovému hřišti se sportovním a zábavným pláckem a jeho bezprostřednímu okolí. Hřiště totiž sousedí s lesem, který je pro dětskou duši zemí zaslíbenou. Les je v současné době svou druhovou skladbou dřevin natolik významným místem, že si zcela právem zaslouží statut přírodní rezervace. I ostatní vesnická zákoutí se dala využít k dětským radovánkám. Kousek za vesnicí leží chovný rybník. V dřívějších dobách se vždy v zimě proměnil v kolbiště, kde se odehrála mnohá mezivesnická utkání. V nedávné době k zajímavým místům vybízejícím k návštěvám přibyla dřevěná rozhledna umístěna na okraji Vitčického lesa, nabízející zajímavý výhled do okolí. V neposlední řadě je třeba zmínit rekonstruovaný dřevěný kříž v lese nebo odpočinkovou zónu a vyhlídku s památným akátem u Anděla.
Vše jinak pulsuje svým typicky vesnickým tepem. Není proto divu, že zde různých důvodů kvetou mnohá zájmová uskupení. V prvé řadě je potřeba zmínit oddíl fotbalistů, dále například myslivecké sdružení hospodařící a pečující o zdejší honitbu a v neposlední řadě i místní dobrovolný hasičský spolek snažící se v poslední době navázat na dávné i když pomalu pohasínající kulturní tradice. Málokdo by si zde dovedl představit všední život bez hospody, která je pro místní i přespolní každodenním místem setkávání. I vcelku slušně zásobený obchod tady má své stálé místo, což už v dnešní době není zcela běžné. Přeci jen uspokojit poptávku v situaci, kdy hodně lidí běžně nakupuje ve větších městech a sem chodí nakupovat jen v případě, že něco zapomněli, není právě ideální a jen stěží stačí k přežití. Nicméně mnoho starousedlíků je i za tuhle možnost rádo.
S touhle vesnicí jsou mé vzpomínky spjaty již od raných dětských let. Už jako šestiletý jsem zde poprvé otiskl svou stopu, aby potom další mohly rok co rok přibývat. Pro mě osobně to je místo, kde jsem strávil mnoho let, zažil nejedno dobrodružství a prožil mnohé životní etapy. V pozdějším fázi dospívání jsem sice měl období, kdy jsem sem přestal jezdit, spoustu věcí opustil pro jiné a na tenhle kousek země zapomněl, nicméně poslední dobou se sem opět velice rád vracím. Kvůli kamarádům, které tu stále mám, kvůli klidu, který mi ve městě zcela jistě chybí, kvůli rodičů, se kterými se zde často potkávám a hlavně kvůli vzpomínkám. Při občasných procházkách po místech nedávných i těch, které během času změnily svůj charakter nebo dokonce zcela zanikly, se na povrch derou dávno zapomenuté zážitky. Není v mých silách je všechna ukázat, přesto Vás můžu ujistit, že ta zajímavá zde budou určitě přibývat...
