Alba
- AKCE A VÝLETY
-
DOVOLENÉ A ZÁJEZDY
- Lezení ve španělské oblasti El Chorro
- Jarní polezenice na Mallorce
- Řecká velikonoční polezenice
- Jordánsko a Izrael
- Do království Dolomit s Kudrnou
- Hory Makedonie s Kudrnou
- Sicílie a Liparské ostrovy s Kudrnou
- Pyreneje s Kudrnou
- Korsika s Kudrnou
- Queyras s Kudrnou
- Rybaření v Norsku
- Silvestr na Morávce 2010/2011
- Bernské Alpy s Kudrnou
- Norsko s Kudrnou
- Letní dovolená na Morávce
- Silvestr na Morávce 2009/2010
- Elba s Kudrnou
- Finsko s Kudrnou
- Banská Bystrica a okolí
- STŘÍPKY A POSTŘEHY
- FAUNA A FLÓRA
- VŠEHOCHUŤ
Zobrazit
Všehochuť
Správa
LETNÍ DOVOLENÁ NA MORÁVCE
den 1. [pátek]
Dopravit se na Morávku napříč republikou z Brna jinak než autem vždycky představuje svým způsobem utrpení a kapku dobrodružství, hlavně když jednotlivé spoje při přesedání úplně přesně nenavazují. To se pak může hlavní náplní dne stát jenom samotná cesta. My takto strávili pěkných 6 hodin v různých prostředcích hromadné dopravy. Když na tím tak přemýšlím, tak kromě trolejbusu, letadla a lodě jsme do zbytku využili vše. Naštěstí většina cesty vedla po kolejích, takže komfort vlakového kupé pomohl zmírnit cestovní muka. Oproti zimní dovolené po příjezdu odpadla nepříjemná činnost, kterou je zatápění. Slunko už od rána pěkně topilo pod kotlem, takže jsem se ve zbývajících čase mohli pěkně naladit na dovolenkovou notu.
Před odjezdem jsme si vytyčili dva cíle. Tím hlavním, proč jsme zvolili pro dovolenou zrovna tohle místo, bylo poznat tuhle bezesporu zajímavou oblast Beskyd i v letním měsíci, kdy není vše přikryté sněhovou peřinou jako tomu bylo při naši silvestrovské návštěvě. Dalším podnětem k uskutečnění byla nutnost trochu rozhýbat naše těla před dovolenou, která následovala krátce po návratu z Morávky. Jelikož jsme měli zaplacený zájezd do Norska, přišlo nám jako dobrý nápad dopřát našim svalům pořádnou rozcvičku. A v neposlední řadě jsme chtěli zase o něco rozšířit sbírku kešek.
den 2. [sobota]
Probuzení do nádherného dne a před námi první túra. Proč zbytečně otálet, čím dříve si lokneme pořádně čerstvého vzduchu, tím bude lépe. Ze všeho nejdříve bylo ovšem nutné nakoupit nějaký proviant. Nemělo smysl ho tahat sebou, jelikož zdejší vesnické obchody jsou i přes relativní odlehlost od větších městských center vcelku dobře zásobeny. Název dnešní túry by mohl klidně znít "Zahřívací procházka podkovou Travného". Možná se divíte, co má co společného podkova s pěší túrou. Hned vysvětlím. Jinačí přirovnání než právě k podkově mě totiž při pohledu z dálky na tvar celého masivu okolo vrcholu Travný aktuálně nenapadá. Upřímně si myslím, že stěží existuje vhodnější příměr.
Cestou došlo i na hledání kešek. Vždyť právě místa jejich úkrytů ve skutečnosti zhruba vytyčila dílčí body dnešní trasy. Výsledek hledání nás mile překvapil. Lepší začátek jsme si snad ani nemohli přát. Stoprocentní úspěšnost jistě hovořila za vše - GCQXZG, GCRAEE, GC1D9BE.
První den prázdninového dobrodružství se pomalu chýlil ke svému konci, ovšem co by to bylo za dobrodružství bez okoupání. Tahle činnost k prázdninám prostě patří stejně jako lyže k horám. Nic lidské tělo po dlouhé túře v potu tváře a těla nevzpruží jako osvěžující koupel v řece.
den 3. [neděle]
Titulek na stránce v deníčku by pro dnešek mohl znít "Na Prašivou přes Kotař". Dříve než slunce stihlo pořádně vyjít na obloze my už pomalu stoupali a ukrajovali další výškové metry z naší dnešní celodenní túry. Trasa dnes oproti včerejšku vedla po opačné straně údolí. Nejprve bylo nutné vyškrábat se na hřeben, potom následovala krásná hřebenovka. Na počítadle to v konečném součtu ukázalo pěkných 19 kilometrů. Jelikož celá cesta vedla v podstatě lesem, bylo tohle putování na výhledy do okolí spíše podprůměrné. Nicméně, co zcela přesahovalo hranice příjemných zážitků byl oběd na Prašivé spojený s odpočinkem na louce u kostela. Osvěžující koupel v řece Morávce z nás opět smyla prach a završila tak program dalšího z aktivně strávených dní.
den 4. [pondělí]
Po jednodenní pauze v hledání kešek opět následovala túra za šipkou. S podtitulem "S Perunem nad hlavou i na mapě" jsme dnes vyráželi na již v pořadí třetí celodenní túru. Zcela ve stylu předchozích dní jsme ráno nazuli pohorky, do báglu hodili svačinu a vyrazili. Poprvé po několika dnech bez mraků se slunce rozhodlo dát si pauzu, ba co více, spíše to vypadalo, že rovnou předá vládu Perunovi. Žádné zhoršení počasí nás přirozeně nemohlo odradit od uskutečnění plánovaného programu.
Hned první keška (GCXDER) nás zavedla na místo ležící kousek mimo hlavní turistickou trasu. Přímo na vrcholu Ropice se rozkládá malé odpočinkové prostranství s lavičkou a rozcestníkem. Místo má i svého němého strážce. Ze dřeva vytesána tu stojí socha Peruna, slovanského boha hromu, bouře a blesku. Tichá modlitba za lepší počasí, malá svačinka na oltář prázdných žaludků a hned poté jsme vyrazili hřebenovkou přes vrchol Smrčiny (GC2ANNC) směrem na Slavíč. Příjemným zpestřením každé túry je obvykle přítomnost nějaké hospody nebo horské chaty. Ta na Slavíči plně postačovala naším potřebám. Ke konci dne přeci jen přišel malý zahradní deštík, který nás překvapil ještě na cestě. Naštěstí blízký most byl dostatečně vhodným úkrytem chránícím nás před úplným zmoknutím.
Nicméně element vody nás provázel i během večera. Kromě zmíněné příhody s deštěm bylo na pořadu dne okoupání v teplé vodě. Možná Vám přijde divné proč zmiňuji tuto zcela běžnou činnost, ale zkuste si sami představit, jaké to musí ve zdejších podmínkách. Chalupa by mohla být jednou velkou reklamou na rustikálnost. Bez vany, sprchového koutu a podobných vymožeností, kterými disponují naše moderní domácnosti se potom okoupání v lavoru stává velkou zábavou.
den 5. [úterý]
Pomalu docházející zásoby jídla nás přiměly opět navštívit místní krámek. Snad jedině na vesnicích a maloměstech ještě stále přežívají obchody řetězce Jednota. Je to jako by se člověk na okamžik vrátil do svých mladých let. Pro dnešek jsme si naordinovali volno od celodenní túry. Rozhodně to ale neznamenalo, že bychom chtěli celý den lenošit. Těžko člověk může jen sedět na zadku, když se ocitne v takovém zdravém prostředí. Dopoledne jsme jen tak relaxovali, Lenka se učila a já si četl. Po odpolední siestě, když už nám byla doma dlouhá chvíle a táhlo nás to ven, nás doma na krátkou chvíli uvěznil vydatný zahradní deštík. Po vyhlášení amnestie jsme hned vyrazili do sousední vesnice Pražmo hledat ukrytou multikešku (GC1NQ1H).
den 6. [středa]
Probíhající zkouškové období pro Lenku znamenalo hromadu učení. Ani na dovolené si tedy v tomto ohledu nedovolila zahálet. Abych ji zbytečně nerušil, vydal jsem se s fotoaparátem podél řeky směrem k hrázi přehrady do místa zvaného "U Mertů", kde se na toku objevují menší kaskády a řeka zde vytéká úžasným splavem z průzračně čistého jezírka.
Sebrat dvě kešky (GC2AC9Q, GCQKP5) lehkou procházkou na večeři do hospůdky Ateliér byl vcelku jednoduchý úkol na odpoledne. Návštěva tohoto malebného gastrokoutku se už zcela stala tradicí při každé návštěvě Morávky. Lenka si po předchozích zkušenostech opět k jídlu objednala povidlovou omáčku ze švestek s domácími bramborovými plackami a navrch s uzeným masem, to vše proložené plátky čerstvých jablek. Já nedám dopustit na klasiku v podobě vynikajících domácích halušek se slaninou, šlehanou brynzou a kysaným zelím. Po všech stránkách to zase byl stav absolutní saturace.
zobrazit/skrýt středeční trasu
den 7. [čtvrtek]Předchozí aktivně strávené dny vystřídaly po následujících 48 hodin činnosti z kategorie lehce pasivní a odpočinkové. Naši přítomnosti na Morávce byla využito i k něčemu užitečnému. Usychající třešeň v zahradě volala po prořezání. Pilu držet umím, z výšek taky nemám strach, takže jsem se směle pustil do koruny stromu. Mezitím Lenka hrabala trávu a suché listí. Stejně jako o zahradu se později postarala i o naše žaludky. Odpoledne jsme si šli jen tak sednout ke splavu. Lenka si sebou vzala učení. To byla ideální příležitost vzít opět do ruky foťák a vytratit se. Mým motivem byla i snaha vyzkoušet si a v praxi ověřit některé poznatky nabyté při četbě knih o fotografických technikách, které jsem měl sebou. To se potom kousek řeky a břehu promění v jedno obrovské hřiště. Hodiny ubíhaly a my se pomalu ocitli na prahu večera. Ještě před večeří přibyla v naši sbírce další keška (GC1P9XQ), pro kterou jsme si zašli pod hráz přehrady.
den 8. [pátek]
Titulek hlásal "Lenošící den číslo 2". Napsali jsme další den, kdy jsme se jen tak váleli u řeky, opalovali se a relaxovali. Počasí bylo nádherně letní. Kolem řeky bylo velice živo, ostatně ani není divu v tomto skvostném přírodním amfiteátru. Pro Lenku to byl i regenerační den. Před pár dny jí začaly bolet achilovky, tak jsme raději dali před zítřejší túrou na Lysou horu pauzu. Bolest chodidel jsme připsali nerozchozeným botám, které si Lenka čerstvě před odjezdem pořídila. Jak už jsem dříve zmínil, čekala nás dovolená v Norsku. Taková událost veskrze znamená nákup nějakého pořádného outdoorového vybavení a také v případě nových bot občas martyrium. V podvečer nám začalo trochu pocukávat v nohách, což byl jasný signál pro malou procházku po okolních loukách za chalupou.
den 9. [sobota]
Velká ručička na hodinách opsala několik hodin a my se probudili do předposledního dne naší dovolené, sice trošku nevyspalí po nočním dobrodružství s myší, ale jinak plní energie. Holt co by člověk taky jiného mohl čekat, stará chalupa může prostě být rejdištěm hlodavců. Vymetená obloha byla slibným začátkem. Neodmyslitelným zážitkem každého pobytu na Morávce byla po mnoha stránkách velice hodnotná túra na Lysou horu. Nejvyšší vrchol si prostě zaslouží pozornost a právem celá hora nese označení královna Moravskoslezských Beskyd. Tak by se dala asi v kostce představit náplň dnešního dne. Nemá smysl podrobně popisovat celou cestu. To se prostě musí zažít. K tomu je potřeba ještě přidat úžasné panoramatické výhledy z vrcholu a skvělý oběd v Šantánu. Se sluncem v zádech a hlavou v oblacích jsme pomalu scházeli do údolí. Samozřejmě jsme cestou nezapomněli vyzvednout jednu kešku (GCQKPX). Po této túře jsme mohli směle prohlásit, že v každém ročním období má své kouzlo. I zimní návštěva v nás totiž zanechala nesmazatelné zážitky. Prostě další zářez na pažbě a jak se patří hluboký.
den 10. [neděle]
Krátkou procházku k řece pro rostoucí bylinky lze považovat za poslední zajímavou událost, která nás dnes potkala. Každopádně minulé dny přinesly spoustu radostných událostí a pozitivních zážitků, že nám to vydrží doufejme na dlouhou dobu. Jinak vcelku zodpovědně můžu říct, že přípravu na další dovolenou, která už netrpělivě čeká za dveřmi jsme nepodcenili. I z tohoto pohledu se nějakých 110 kilometrů v nohách jeví jako dostatečná porce. Vždyť ani ne za týden už budeme šlapat někde v Norsku...
