Véčův zážitníček

          osobní fotogalerie Jiřího Večerka Není důležité, jestli je zážitek příjemný nebo nepříjemný. Hlavně musí být silný, abychom si ho navždy pamatovali.
 

Úvodní stránka  /  DOVOLENÉ A ZÁJEZDY  /  Silvestr na Morávce 2009/2010


SILVESTR NA MORÁVCE 2009/2010


den 1. [čtvrtek]
     Z domu jsme vyrazili už dopoledne, abychom měli jistotu, že v podvečer dorazíme na místo. Cesta z Brna na Morávku bývá totiž pokaždé docela úmorná. Zvláště pokud nejedete po vlastní ose. V praxi to většinou znamená cestování s využitím několika dopravních prostředků včetně několika přestupů. Když vynecháme šalinu, kterou se obvykle v Brně dostaneme na nádraží, tak hned ze startu jsme absolvovali jízdu rychlíkem z Brna do Ostravy. Poté jsme přestoupili na osobní vlak z Ostravy do Frýdku-Místku. Tam jsme změnili dopravní prostředek a dále pokračovali autobusem až na Morávku. Poté už to byl jenom kousek pěšky. Po bezmála 5 hodinách jsme se objevili na prahu chalupy. Naštěstí se nevyskytly žádné nepředvídatelné situace a měli jsme štěstí, že šlo všechno hladce a bez komplikací. Navíc k naší spokojenosti nám do karet nahrávala skutečnost, že jsme přijížděli do roztopené chalupy. Tím odpadla nepříjemná fáze roztápění kamen a čekání na teplo. Stejný nápad, jak trávit Silvestr mimo město, měl totiž i Lenčin bratr Tomáš, který tu už pár dní vegetoval se svými kamarády. O teplo tedy bylo postaráno. O starost méně. Zabydlení jsme si odbyli vcelku rychle a nezbývalo než se plně soustředit na nadcházející oslavu Silvestru. Bouchání rachejtlí ustalo několik desítek minut po půlnoci.

den 2. [pátek]
     Oslavu silvestrovské noci a příchod Nového roku jsme moc nehrotili, takže probuzení proběhlo celkem normálně a do nového dne a vlastně i roku jsme vstupovali s čistou hlavou. Tomáš byl se svými kamarády celé dopoledne ve fázi balení a příprav na odjezd. Na rozdíl od nás totiž dnes opouštěli zdejší zázemí a vraceli se zpět do víru velkoměsta. My před sebou měli týden zimní dovolené v malebné beskydské krajině, převážně ve znamení pěší turistiky. Dopolední program vyplnilo lenošení. Odpoledne jsme se vydali na malou aklimatizační procházku do blízkého okolí. Počasí bylo krásně zimní, sněhová pokrývka dostačující, bohužel jen to sluníčko se za celý den vůbec neukázalo. Doufali jsme, že zlepšení přijde během příštích dnů.

den 3. [sobota]
     Dnešní den byla na programu plnohodnotná celodenní túra. Zjednodušený popis by zněl - z Morávky na Slavíč a zpět. Znamenalo to ovšem dřívější vstávání. To abychom stihli připravit svačinu, nabalit vše potřebné i nepotřebné a hlavně abychom měli v zásobě dostatek času pro návrat ještě za světla. Jídla jsme naštěstí moc tahat nemuseli, počítali jsme totiž s obědem na turistické chatě na Slavíči. Popisovat samotnou cestu by nemělo až tak moc smysl. Sledovali jsme turistické značení a občas koukli do mapy, jestli máme dobrý směr. Nic, co by nezvládl turista-začátečník. Ani počasí nestojí za řeč. Slunce se před námi stále schovávalo, takže jsme ho za tři dny pobytu ještě ani jednou nespatřili. Snad jediné, co stojí za zmínku, byl výborný oběd na Slavíči a prostředí, ve kterém jsme se celý den pohybovali. To ticho zdejších hvozdů a všeobecný klid. Vše dohromady působilo náramně uklidňujícím dojmem a bylo balzámem na naše nervy, zkoušené každodenním životem ve městě. S tím související starosti se rázem rozplývaly stejně jako vločky, které dopadaly na naše tváře. Do ticha bylo slyšet jenom náš dech a zvuk chůze v čerstvě napadaném sněhu. Za zmínku jistě stojí také informace, že za celý den jsme cestou nepotkali žádné jiné turisty. Přestože jsme ráno vyrazili relativně brzo, návrat se zčásti odehrál už za tmy. Naštěstí cestu jsme měli dobře prošláplou a v pohodě jsme dorazili domů.

zobrazit/skrýt sobotní trasu

den 4. [neděle]
     Včerejší túra nám vzala nemálo sil, takže jsme chtěli naším znaveným tělům na dopoledne naordinovat odpočinek. Potom jsme si chtěli zajít někam na dobrý oběd, doplnit ztracenou energii a večer strávit v pohodlí a teple domova. Takový byl zevrubný plán na dnešní den. Na první pohled zcela běžný a ničím výjimečný. To jsem si myslel jen do doby, než se především obědová pasáž proměnila ve zcela neobyčejný a vskutku mimořádný zážitek. Někdo ztracenou energii doplňuje zobáním potravinových doplňků a pitím proteinových nápojů. Lenka na to ovšem měla svůj vyzkoušený a osvědčený recept. Tím byla návštěva místního gastronomického zařízení, které je široko daleko vyhlášené svou vynikající atmosférou a hlavně kuchyní. Lenka už z dřívějších návštěv věděla, do čeho jde. Já jsme měl tu zkušenost pouze prostředkovanou a na vlastní kůži teprve před sebou. A o čem to tady vlastně celou dobu mluvím? O neobvyklém gurmánském zážitků v hospůdce s názvem Ateliér, ukryté v hloubi zdejších lesů, mezi vrcholy Kotař a Lipí, nedaleko turistické chaty Na Kotaři. Hospůdka kromě potěchy vašich chuťových smyslů dokáže podráždit i ostatní lidské smysly. Interiér je stylově zařízený a celá hospůdka zároveň funguje i jako soukromá galerie. Majitelé tohoto skvostu v zákoutí Beskyd jsou totiž oba umělci. Z Morávky se sem dostanete buď po asfaltové silnici nebo po turistické značce. Abychom trochu vyhládli, zvolili jsme pro cestu nahoru druhou možnost. Zpátky jsme se vraceli už po tmě a tak nám cesta po asfaltu přišla jako dobrá volba. Ještě Vám dlužím sdělit, co jsme si vlastně dali k jídlu. Lenka si objednala povidlovou omáčku ze švestek s domácími bramborovými plackami a navrch s uzeným masem. To vše proložené plátky čerstvých jablek. Já si zvolil klasiku v podobě vynikajících domácích halušek se slaninou, šlehanou brynzou a kysaným zelím. Ještě teď s odstupem času se mi při té vzpomínce plaší všechny chuťové buňky.

zobrazit/skrýt nedělní trasu

den 5. [pondělí]
     Nedokážu přesně říct proč, ale jako rodilý Ostravák mám nějaké vnitřní nutkání alespoň jednou za rok podniknout túru na Lysou horu. Pomalu se z toho pro mě stává taková tradice. Proto na programu naší zimní dovolené nesměla chybět právě tato túra. Výchozím bodem byly Visalaje, kam jsme se z Morávky dopravili autobusem. Cílovým místem byla obec Krásná, odkud jsme se opět svezli autobusem domů. Moc lidí v tuto dobu na túry nechodí, přesto se nám konečně podařilo narazit na několik pěších turistů. Kromě toho bylo vidět pár nadšenců na skialpech. Celou cestu nás provázela zamračená obloha. Nicméně alespoň se z nebe nesypal žádný sníh a vítr se také k naší spokojenosti proháněl někde jinde. Teplota byla mírně pod bodem mrazu, což činilo cestu snesitelnou. Vrcholu jsme dosáhli vcelku bezproblémově. Jelikož v chatě na vrcholu bylo plno, přijali jsme s radostí možnost posedět v Šantánu. Nejsme nároční turisté, takže nám bylo v podstatě jedno, kde jsme seděli. Ke spokojenosti nám stačí trochu tepla, možnost usušení vlhkých věcí a naplnění našich žaludků. Během obědové pauzy došlo ke zcela nečekanému jevu. Na chvíli se roztáhla obloha a my měli možnost poprvé po mnoha dnech na chvíli zahlédnout slunce. Hned se nám tím zlepšila nálada. Sestup z vrcholu byl docela rychlý, takže jsme se domů na rozdíl od předchozích dní vrátili ještě za světla.

zobrazit/skrýt pondělní trasu

den 6. [úterý]
     Včerejší náročná túra nás přiměla pro dnešek zůstat doma a věnovat celý den lenošení a regeneraci. Lenka sebou měla učení, takže pro ní to zase takové lenošení nebylo a rozhodně věděla, jak naložit s volným časem. Vždyť jí právě začalo zkouškové období. Já měl pro tyto případy v zásobě pár nepřečtených časopisů. Navíc, kdo by vycházel ven z vytopené chalupy, když venku řádilo ryze zimní počasí. Celodenní sněžení doprovázené silným větrem bylo opravdu vydatné. Za celý den připadlo zhruba 15 čísel nového sněhu.

den 7. [středa]
     Dnešní den byl ve znamení odjezdu. Před námi byly neoblíbené činnosti jako balení a uklízení. Z hloubi mysli se pomalu draly na povrch myšlenky na návrat do běžného života. K lepší náladě ani nepřispěl fakt, že před námi opět byla strastiplná cesta přes půl republiky. V duchu jsme se modlili, aby všechny spoje jely na čas a nevznikaly zbytečné prodlevy způsobené špatným počasím. Ono totiž už druhý den téměř bez přestání sněžilo. Naštěstí vše šlapalo jako dobře namazaný stroj a my v pořádku dorazili domů. Nicméně už teď se těšíme na příští návštěvu, třeba již toto léto...