Véčův zážitníček

          osobní fotogalerie Jiřího Večerka Není důležité, jestli je zážitek příjemný nebo nepříjemný. Hlavně musí být silný, abychom si ho navždy pamatovali.
 

Úvodní stránka  /  AKCE A VÝLETY  /  USU40 Kickoff Mallorca


USU40 KICKOFF MALLORCA



     Čtyřicet let je už pořádná doba. U lidí by se řeklo, že je to období nejlepších let. Co ovšem říct, když se takového krasného věku dožívá firma. No zbývá než jako u lidí popřát minimálně dalších čtyřicet let, uspořádat narozeninovou slavnost, na kterou se jen tak nezapomene a pořádně to oslavit. Ještě jednou tedy všechno nejlepší USU, ať žiješ.
     Určitě, co se celkového rozsahu týče, nemá v historii firmy podobná událost obdoby. Díky nesmírné štědrosti majitele firmy si mohlo narozeninovou oslavu dopřát více než pět set zaměstnanců firmy, kteří dorazili z různých koutů světa. Samozřejmě největší procento přirozeně připadalo na německé spolupracovníky, ovšem ani padesátka českých kolegů se v celkovém počtu neztratila. Zbytek doplňovali lidé, kteří přiletěli z Ameriky, kde sídlí pracovníci dceřinných společností, patřící do firemního portfolia.
     Jedno ze tří objednaných letadel mělo mezipřistání v Brně. Přesně podle plánu se onoho pátečního rána náš speciál odlepil od plochy brněnského letiště a v krátké chvíli se vznesl nad mraky. Rázem byla nevzhledná zimní pokrývka krajiny minulostí. Po dvou a půl hodinách letu se náš ocelový pták začal pomalu snášet nad rozmanitě barevný ostrov s převládajícími odstíny zelené a hnědé. Zanedlouho po přistání na letišti v Palma de Mallorca už naše plíce plnil vzduch prosycený vůní moře. Venku panovaly pro nás v ten okamžik více než příjemné teploty pohybující se okolo hranice dvaceti stupňů. Vskutku vítaná změna.
     Připravené autobusy nás poté během krátké chvíle převezly na místo konání konference v Pueblo Español de Palma de Mallorca. Než začal oficiální blok krátkých prezentací a zdravic, čekal nás na prostranství před konferenční budovou připravený raut. Malé občerstvení nám přišlo náramně vhod, dlouhým cestováním nám totiž pěkně vyhládlo. Po skončení odpolední vesměs formální části programu následoval přesun autobusy z hlavního města Palma de Mallorca na jihovýchodní pobřeží. Od místa ubytování v městečku Cala Ferrera nás dělila hodina jízdy vnitrozemím. Hotelový resort Robinson Club Cala Serena nabízel vynikající zázemí a skvěle vyhověl požadavkům ubytování tak velkého počtu účastníků.
     Náplň příštích okamžiků tvořila slavnostní večeře. Hodilo by se spíše říci gastronomický koncert. Stoly se prohýbaly pod nejrůznějšími pochutinami středomořské i kontinentální kuchyně. Dost, abychom se pořádně přejedli. Naštěstí hned po večeři se nabízela možnost, jak trochu rozpohybovat těla při živé hudbě. Vystoupení hudební kapely a vynikající rytmy přispěly k výborné náladě. Zábava neskončila ani když už muzikanti přestali hrát. Na scénu nastoupil DJ a jeho produkce nás dokázala bavit až do pozdních nočních hodin. Atmosféra byla vynikající, všichni se náramně bavili a nikomu se nechtělo jít spát. Přesto se nakonec dostavila únava a my museli jít zalehnout.

     Dlouho jsme nespali. Možnost spatření východu slunce na útesech byla vidina nadmíru lákavá. Škoda jen, že horizont byl zastřený hradbou mraků, nízká oblačnost vyslala jasný signál. Dnes prostě východ slunce neuvidíte, zkuste to zítra. Převládlo lehké zklamání. Na druhou stranu ranní procházka na čerstvém vzduchu měla rozhodně pozitivní vliv na naše tělesné schránky. Zpátky na hotel jsme přišli pěkně probuzení. K celkovému zotavení organizmu, znaveného večerním křepčením, velkou měrou přispěla vydatná snídaně, jež jsme si opravdu vychutnali, vždyť tolik jídla a možností ochutnání rozmanitých pokrmů, jimiž místní gastronomie oplývá, se opravdu nenabízí každý den. Dostatek energie na výlety, které byly před námi, byl více než potřebný.
     Následoval téměř do minuty naplněný dopolední program. Kromě nepřeberného množství aktivit z nabídky sportovních a odpočinkových zařízení hotelového resortu bylo připraveno několik výletových variant. Dílčím cílem dopoledního výletu bylo městečko Santanyí, ležící ve vnitrozemí nedaleko od místa našeho ubytování. Turisty zde lákají především vyhlášené místní trhy v ulicích, ale i zajímavá atmosféra maloměsta. Prostředí městečka na první pohled působilo velice ospalým dojmem. A vlastně se nebylo čemu divit, turistická sezóna zaklepe na dveře až o pár měsíců později. Procházkou malebnými uličkami, přiléhajícími k nevelkému náměstí Plaça Major a kolem kostela Sant Andreu jsme vyplnili čas vyhrazený tomuto místu. Cestou zpátky k autobusu přišlo na řadu krátké zastavení na místním trhu, oplývajícím zajímavým regionálním sortimentem mléčných i masných výrobků, vypěstovaných produktů a samozřejmě nezbytných turistických předmětů. Následoval krátký přejezd do pobřežního městečka Cala Figuera. I tady nám byla dána příležitost poznat zajímavý kout ostrova. Část posádky autobusu zůstala v přístavu, kde v jedné hospůdce bylo připravené malé občerstvení, část se rozprchla do přilehlých uliček nasát zdejší atmosféru malebné zátoky s přístavem. My zbylí se vydali směrem k nedalekým útesům, odkud byl nádherný výhled na širé moře. Podobný výhled na širé moře se nám naskytl po přejezdu na další vyhlídkové místo nedaleko městečka Cala Santanyí. Kromě výhledu na nekonečný horizont zaujal náš zrak svou monumentálností velký skalní oblouk Es Pontàs. Vyrůstající přímo z moře, vytvarovaný matkou přírodou, bičovaný neustálým příbojem vypadá z jistého úhlu jako brána do jiných světů. Do jiných dimenzí nás na chvíli přenesla přípitek šampaňským, který se podával přímo před autobusem těsně před odjezdem zpátky do hotelu.
     Po vydatném obědu nás čekal odpolední blok výletů. Někteří jeli na výlet do jeskyní, nám se zalíbil výlet po útesech. Jenže vinou deštivé přeháňky nebylo moc bezpečné se pohybovat po mokrých útesech, takže na řadu přišla alternativa v podobě procházky podél pobřeží po bělostné pláži. Čtyřkilometrová trasa vedla z městečka Colònia de Sant Jordi přes malou osadu Ses Covetes až na okraj městečka Sa Ràpita. Člověk si jen mohl představovat, kolik turistů zde musí polehávat během rozjeté letní sezóny. Celou dobu nás provázelo slunečné počasí, po obloze pluly osamocené mraky hnány docela čerstvým větrem a paprsky teple pošimrávaly na těle. Na závěr procházky se v přístavu rozdávaly panáky místního šnapsu, což byla příjemná tečka za celým odpoledním výletem.
     Odpoledne uteklo jako voda a už tu byl všemi očekávaný večer. Tomu samozřejmě předcházelo několik dlouhých minut příprav. Hlavně něžnější pohlaví dbalo na pečlivé úpravě zevnějšku. Nicméně výsledek rozhodně stál za to nekonečné čekání. Letmý pohled na přítomné dámy mnohé napověděl. Zkrátka všem to ohromně slušelo. Záhy po vynikající večeři se všichni přítomní odebrali do krytého amfiteátru, kde si vzal slovo majitel a zakladatel firmy. Ve své řeči připomněl historii firmy, několika slovy zdůraznil důležité momenty, poděkoval všem zaměstnancům a ocenil několik důležitých spolupracovníků za jejich osobitý přínos. Touto oficiální části program nekončil, ba právě naopak. Následovalo muzikálové představení Mamma Mia v podání místního divadelního souboru. Známé melodie nás příjemně naladily na nadcházející chvíle. Po skončení představení jsme se přesunuli na prostranství, kde už pomalu DJ začínal rozjíždět hudební produkci. My zase řádili až do pozdních nočních hodin.

     Pár hodin spánku muselo stačit. Sice vstávání bolelo, ale přeci jen jsme se nakonec vykulili z peřin. Naše těla jevila známky mírného opotřebení, stejně jako u mnoha dalších osob, jež se postupně trousily na snídani. Dopolední program zůstal zcela v naší režii. Rychle jsme posnídali, abychom měli dostatek času na sbalení, ale hlavně na procházku po okolí. Hotelový resort při své rozlehlosti nabízí spoustu zajímavých zákoutí a zabralo to pěknou řádku minut, než jsme jel celý prošli.
     Poté naše kroky mířily na nedaleké útesy. Procházka po mnoho metrů vysoké skalnaté hradbě vystavené vodnímu živlu, porostlé středomořskou vegetací nám zabrala téměř celé dopoledne. Odevšad se nabízely daleké výhledy na širé moře. Na horizontu nic než jen tušení nesmírných dálav. Na rozdíl od včerejšího dne, kdy převládalo slunečné počasí, dnes obloha získala na dramatičnosti, ocelově zbarvená mračna plula po obloze a chvílemi to vypadalo, že dokonce něco zkropí zem.
     Pršet přeci jen začalo, ale to už jsme seděli na sedadlech autobusu a mířili směrem na letiště v Palmě, kde přišly na řadu nezbytné předletové procedury. S přibývajícím večerem po klidném, dvě a půl hodiny trvajícím letu dosedl náš stroj na plochu brněnského letiště a my všichni se poté plní zážitků z prožitého víkendu rozjeli do svých domovů.